Kiki

Kristýnka se
narodila v srpnu před sedmi lety v osmém měsíci těhotenství. Zvlášť
v tomto posledním měsíci v bříšku natolik vázla výživa
z placenty, že se lékaři rozhodli pro rychlý císařský řez, aby ji
zachránili. Dostali jsme ujištění, že vše bude v pořádku, že jako naprostá
většina takto o něco dříve narozených dětí vše během pár měsíců či let dožene.
První půlrok to tak skutečně vypadalo. Kristýnka pěkně prospívala a po tom
velkém trápení a strachu v druhé polovině těhotenství jsme se z ní měli
možnost konečně radovat. Jenže po dovršení půl roku nastal pro nás tehdy
nepochopitelný zlom a u Kristýnky se projevil výrazný regres. Přestala
prospívat, růst, učit se novým věcem, ochabla motoricky a zjevně se nevyvíjela
správně ani po mentální stránce. Zejména pro manželku nastalo opět dlouhé
období trápení a strachu o ni. Lékaři nás stále ujišťovali, že se nic neděje,
že musíme být trpěliví, vše dožene. Jenže Kristýnka dovršila dva roky a stále
ještě nechodila ani nemluvila. Po několika dalších měsících manželka tušíc, že
je něco špatně, vyhledala jinou než oficiální medicínskou pomoc. Lékařka
věnující se mimo jiné homeopatii ve své ordinaci Kristýnku dlouho sledovala při
hře a na závěr sezení nám sdělila, že Kiki pravděpodobně špatně prospívá kvůli
špatné práci střeva. Měla podezření na celiakii. Její názor se brzy potvrdil.
Kristýnka začala po vysazení lepku opět prospívat. Celiakie jí byla nakonec za
pár měsíců potvrzena i oficiální medicínou. Velmi se jí i nám ulevilo, ale
ztráta téměř tří let byla a je příliš velká. Jsme šťastni, že Kristýnka může
normálně chodit a hrát si, ale její motorika dosud není na úrovni, že by mohla
být v základních věcech samostatná - např. při oblékání. Máme rádi její
citlivou, komunikativní a otevřenou povahu, nicméně její mentální schopnosti
nedosahují možností sedmiletých dětí. I když jsme jí dali odklad a do první
třídy nastoupila teprve letos v září, neučí se běžným způsobem jako děti
jejího věku. Školní psycholožka nám potvrdila, že má specifické vzdělávací
potřeby a že je nezbytné přistupovat k ní velmi individuálně. Potvrdila
nám, že normální školní docházka by pro ni z více důvodů nebyla vhodná.
Proto se stejně jako naše starší děti se Kiki učí doma. Péči o ni celodenně musí nadále zajišťovat moje milovaná žena. A dělá to s láskou.