Blog

Tento výrok připisovaný Albertu Einsteinovi ve skutečnosti pochází z brožury vydané Anonymními alkoholiky někdy kolem roku 1985. Je stále dokola citovaný a zdá se, že je nezpochybnitelný. Jeho síla však koncem 90. let minulého století začala postupně slábnout. Jak to, že dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat stejné výsledky, už neplatí?

Na konci předchozího dílu tohoto seriálu jsme se zmínili o obchodním fenoménu, který sice není nový, ale jehož čas zejména v České republice teprve přichází.

V předchozích dvou dílech jsme sledovali trend ohrožující pracovní trh jako takový a to, které obory jsou nejohroženější.

V minulém díle jsme si ukázali, jaké zásadní změny spojené se zaváděním 4. průmyslové revoluce ohrožují už tak pokřivený trh práce. V tomto díle se zaměříme na jednu významnou část trhu práce, z výše uvedeného hlediska pravděpodobně tu nejohroženější. Všimněte si modrozelené výseče na grafu vpravo.

Dosavadní modely práce, jak jsme na ně zvyklí, se začínají otřásat v základech. Studovat, studovat, studovat, pak se nechat zaměstnat, stoupat po karierním žebříčku a dospět až do šťatného důchodu, to už dávno přestala být sázka na jistotu.

"Krysí závodník". To je to, co jsem zhruba třicet let dělal. To byl můj život. Prostě jsem běžel krysí závod. Byl jsem tučná krysa a "dotáhl jsem to" (tehdejší optikou) daleko. A protože to může být zavádějící termín, chci v tomhle úryvku vyjasnit pojmy.